Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva

Právě vyhlášený nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ve věci ústavnosti ratifikace Lisabonské smlouvy bude nepochybně předmětem mnoha rozborů, bude se o něm diskutovat na konferencích a bude na něj odkazováno jak v další judikatuře Ústavního soudu, tak v polické i veřejnoprávní publicistice, b...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Jan Filip
Format: Article
Language:ces
Published: Masaryk University, Brno 2009-03-01
Series:Časopis pro Právní Vědu a Praxi
Online Access:https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6637
_version_ 1797779563072192512
author Jan Filip
author_facet Jan Filip
author_sort Jan Filip
collection DOAJ
description Právě vyhlášený nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ve věci ústavnosti ratifikace Lisabonské smlouvy bude nepochybně předmětem mnoha rozborů, bude se o něm diskutovat na konferencích a bude na něj odkazováno jak v další judikatuře Ústavního soudu, tak v polické i veřejnoprávní publicistice, bude předmětem kvalifikačních prací atd. Ústavní soud v tomto nálezu vstoupil na nové pole nejen proto, že se v něm poprvé aplikují ustanovení čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR a § 71a až 71e zákona o Ústavním soudu (dále jen „ZÚS“), nýbrž zejména z toho důvodu, že poprvé byl v takovém měřítku konfrontován s ožehavými otázkami politickými, státovědnými a ústavními či ústavněprávními, a to v perspektivně celoevropské. Náš Ústavní soud se tak dostal na pole, kde byl konfrontován s požadavkem zjistit, zda něco, co má být (svrchovanost ČR podle čl. 1 odst. 1 Ústavy) také je, ačkoli poměry a role státu se podstatně liší od situace, kdy byla Ústava přijímána. Deklarování suverenity je typické právě pro vznikající státy (názorně Ústava Kosova), jinak je taková deklarace zbytečná. Stát buď státem je, pak je svrchovaný (prostě je státem) nebo jím není, takže ústavní deklarace je fiktivní. Je pak otázkou, zda se nám svrchovanost při pohybu vpřed objevuje před námi (např. programová povaha vymezení státu jako demokratického a právního, ke kterému se můžeme blížit – asymptotický charakter pohybu), nebo ji vidíme už jen ve zpětném zrcátku, zatímco se od ní vzdalujeme, protože jsme už vjeli na jinou cestu.
first_indexed 2024-03-12T23:32:38Z
format Article
id doaj.art-198d54841539400ca6659e8fdba5b502
institution Directory Open Access Journal
issn 1210-9126
1805-2789
language ces
last_indexed 2024-03-12T23:32:38Z
publishDate 2009-03-01
publisher Masaryk University, Brno
record_format Article
series Časopis pro Právní Vědu a Praxi
spelling doaj.art-198d54841539400ca6659e8fdba5b5022023-07-15T12:35:09ZcesMasaryk University, BrnoČasopis pro Právní Vědu a Praxi1210-91261805-27892009-03-01164Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního právaJan Filip0Katedra ústavního práva a politologie, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, BrnoPrávě vyhlášený nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ve věci ústavnosti ratifikace Lisabonské smlouvy bude nepochybně předmětem mnoha rozborů, bude se o něm diskutovat na konferencích a bude na něj odkazováno jak v další judikatuře Ústavního soudu, tak v polické i veřejnoprávní publicistice, bude předmětem kvalifikačních prací atd. Ústavní soud v tomto nálezu vstoupil na nové pole nejen proto, že se v něm poprvé aplikují ustanovení čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR a § 71a až 71e zákona o Ústavním soudu (dále jen „ZÚS“), nýbrž zejména z toho důvodu, že poprvé byl v takovém měřítku konfrontován s ožehavými otázkami politickými, státovědnými a ústavními či ústavněprávními, a to v perspektivně celoevropské. Náš Ústavní soud se tak dostal na pole, kde byl konfrontován s požadavkem zjistit, zda něco, co má být (svrchovanost ČR podle čl. 1 odst. 1 Ústavy) také je, ačkoli poměry a role státu se podstatně liší od situace, kdy byla Ústava přijímána. Deklarování suverenity je typické právě pro vznikající státy (názorně Ústava Kosova), jinak je taková deklarace zbytečná. Stát buď státem je, pak je svrchovaný (prostě je státem) nebo jím není, takže ústavní deklarace je fiktivní. Je pak otázkou, zda se nám svrchovanost při pohybu vpřed objevuje před námi (např. programová povaha vymezení státu jako demokratického a právního, ke kterému se můžeme blížit – asymptotický charakter pohybu), nebo ji vidíme už jen ve zpětném zrcátku, zatímco se od ní vzdalujeme, protože jsme už vjeli na jinou cestu.https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6637
spellingShingle Jan Filip
Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva
Časopis pro Právní Vědu a Praxi
title Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva
title_full Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva
title_fullStr Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva
title_full_unstemmed Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva
title_short Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva
title_sort nalez ustavniho soudu k lisabonske smlouve z pohledu ustavniho prava
url https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6637
work_keys_str_mv AT janfilip nalezustavnihosouduklisabonskesmlouvezpohleduustavnihoprava