Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany
V oblastech svévolného násilí je pro osobu mnohem složitější prokázat, že právě ona je vystavena riziku újmy. Mimoto praxe prokázala, že většina občanských válek nebo vnitrostátních ozbrojených konfliktů má svůj původ v etnickém, náboženském nebo politickém násilí. Soudy však často uvádějí, že kdyby...
| Main Author: | |
|---|---|
| Format: | Article |
| Language: | ces |
| Published: |
Masaryk University, Brno
2010-04-01
|
| Series: | Časopis pro Právní Vědu a Praxi |
| Online Access: | https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6517 |
| _version_ | 1797779649462272000 |
|---|---|
| author | Renáta Klečková |
| author_facet | Renáta Klečková |
| author_sort | Renáta Klečková |
| collection | DOAJ |
| description | V oblastech svévolného násilí je pro osobu mnohem složitější prokázat, že právě ona je vystavena riziku újmy. Mimoto praxe prokázala, že většina občanských válek nebo vnitrostátních ozbrojených konfliktů má svůj původ v etnickém, náboženském nebo politickém násilí. Soudy však často uvádějí, že kdyby měly být rasově motivované útoky během ozbrojeného konfliktu důvodem pro aplikaci Úmluvy o právním postavení uprchlíků, pak by téměř všichni jednotlivci, ať na té či oné straně konfliktu, požívali ochranu. Z tohoto důvodu požadují, aby žadatel o uprchlickou ochranu prokázal, že je ve větším riziku ohrožení, než zbytek populace v daném státě z Úmluvou o právním postavení uprchlíků daných důvodů. Test rizika újmy tak nepřihlíží ke stavu obecného násilí a je totožný s testem v místě, kde ozbrojený konflikt neprobíhá. Tento „jednotný“ test vede k paradoxnímu výkladu, že žadatel o ochranu prchající z oblasti ozbrojeného konfliktu musí prokázat předvídatelné, reálné a osobní riziko v rámci reálného rizika. Situaci ozbrojeného konfliktu, svévolného násilí a mezinárodní ochrany je v evropském prostoru mimo jiné i předmětem kvalifikační směrnice. Cílem tohoto příspěvku je zabývat se konceptem doplňkové ochrany, který je obsažen v kvalifikační směrnici v kontextu otázky, jak mezinárodní právo chrání jednotlivce prchajícího z místa ozbrojeného konfliktu nebo z místa svévolného násilí. |
| first_indexed | 2024-03-12T23:32:54Z |
| format | Article |
| id | doaj.art-60a0aa668a5c4d07990d8b1a3faf658e |
| institution | Directory Open Access Journal |
| issn | 1210-9126 1805-2789 |
| language | ces |
| last_indexed | 2024-03-12T23:32:54Z |
| publishDate | 2010-04-01 |
| publisher | Masaryk University, Brno |
| record_format | Article |
| series | Časopis pro Právní Vědu a Praxi |
| spelling | doaj.art-60a0aa668a5c4d07990d8b1a3faf658e2023-07-15T12:34:25ZcesMasaryk University, BrnoČasopis pro Právní Vědu a Praxi1210-91261805-27892010-04-01181Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochranyRenáta Klečková0Katedra mezinárodního a evropského práva, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, BrnoV oblastech svévolného násilí je pro osobu mnohem složitější prokázat, že právě ona je vystavena riziku újmy. Mimoto praxe prokázala, že většina občanských válek nebo vnitrostátních ozbrojených konfliktů má svůj původ v etnickém, náboženském nebo politickém násilí. Soudy však často uvádějí, že kdyby měly být rasově motivované útoky během ozbrojeného konfliktu důvodem pro aplikaci Úmluvy o právním postavení uprchlíků, pak by téměř všichni jednotlivci, ať na té či oné straně konfliktu, požívali ochranu. Z tohoto důvodu požadují, aby žadatel o uprchlickou ochranu prokázal, že je ve větším riziku ohrožení, než zbytek populace v daném státě z Úmluvou o právním postavení uprchlíků daných důvodů. Test rizika újmy tak nepřihlíží ke stavu obecného násilí a je totožný s testem v místě, kde ozbrojený konflikt neprobíhá. Tento „jednotný“ test vede k paradoxnímu výkladu, že žadatel o ochranu prchající z oblasti ozbrojeného konfliktu musí prokázat předvídatelné, reálné a osobní riziko v rámci reálného rizika. Situaci ozbrojeného konfliktu, svévolného násilí a mezinárodní ochrany je v evropském prostoru mimo jiné i předmětem kvalifikační směrnice. Cílem tohoto příspěvku je zabývat se konceptem doplňkové ochrany, který je obsažen v kvalifikační směrnici v kontextu otázky, jak mezinárodní právo chrání jednotlivce prchajícího z místa ozbrojeného konfliktu nebo z místa svévolného násilí.https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6517 |
| spellingShingle | Renáta Klečková Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany Časopis pro Právní Vědu a Praxi |
| title | Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany |
| title_full | Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany |
| title_fullStr | Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany |
| title_full_unstemmed | Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany |
| title_short | Situace ozbrojeného konfliktu a svévolného násilí jako důvod pro přiznání mezinárodní ochrany |
| title_sort | situace ozbrojeneho konfliktu a svevolneho nasili jako duvod pro priznani mezinarodni ochrany |
| url | https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6517 |
| work_keys_str_mv | AT renatakleckova situaceozbrojenehokonfliktuasvevolnehonasilijakoduvodpropriznanimezinarodniochrany |