Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství

Parlament ČR přijal zákon o státním zastupitelství. Skutečnost, že dojde ke změnám v koncepci prokuratury, byla zjevná již od konce roku 1989 a bylo tedy poměrně dost času na rozvinuti odborné diskuze, založené na hluboké a všestranné analýze. Taková diskuze se však nerozvinula; pokud na dané téma b...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Jiří Spáčil
Format: Article
Language:ces
Published: Masaryk University, Brno 1994-02-01
Series:Časopis pro Právní Vědu a Praxi
Online Access:https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/10397
_version_ 1797779260068331520
author Jiří Spáčil
author_facet Jiří Spáčil
author_sort Jiří Spáčil
collection DOAJ
description Parlament ČR přijal zákon o státním zastupitelství. Skutečnost, že dojde ke změnám v koncepci prokuratury, byla zjevná již od konce roku 1989 a bylo tedy poměrně dost času na rozvinuti odborné diskuze, založené na hluboké a všestranné analýze. Taková diskuze se však nerozvinula; pokud na dané téma byly publikovány některé práce s protichůdnými názory, neměly povahu vzájemné polemiky. Přesto lze konstatovat, že se vytvořila dvě krajní pojetí koncepce prokuratury. První, které by bylo možno nazvat maximálním, vycházelo z představy o zachování, ba i o rozšíření funkcí stávající prokuratury. Toto pojetí vycházelo především z kruhů bývalé GP ČSFR a z části i z generálních prokuratur republik. Prosadilo se ve Slovenské republice, jejíž právo přejalo dosavadní prokuraturu bez zásadních změn. Na druhé straně stálo pojetí minimální, které požadovalo zřídit státní zastupitelství jako orgán činný pouze v trestním řízeni, a které se promítlo do přijatého zákona. Vyslyšení nedošly názory, které odmítaly jak úsilí o zakonzervování stávajícího stavu, tak i snahu o ideologický přístup k problému projevující se ve snaze zrušit řadu institutů jen proto, že jejich původ leží v letech 1948-1989 (je ovšem zajímavé, že tento přístup se uplatnil pouze ve vztahu k prokuratuře a nezdá se, že by jeho nositelům vadily takové "vymoženosti" 50. let jako bylo zrušení porot a podřízeni vyšetřování ministerstvu vnitra). Podle těchto názorů měla být zkoumána funkčnost jednotlivých institutů a jejich slučitelnost s požadavky právniho státu bez ohledu na dobu jejich vzniku. K takovému výzkumu však nedošlo, patrně i proto, že zákon o státním zastupitelství byl připravován ve značném chvatu. Domníváme se však, že tento chvat nebyl vyvolán objektivní nutností, ale politickým tlakem. V této práci se chceme zamyslet na obecnými rysy a problémy přijaté právní úpravy. Pro úplnost připojujeme i historický přehled vývoje státního zastupitelství a prokuratury na našem území.
first_indexed 2024-03-12T23:29:06Z
format Article
id doaj.art-66e45d31a15546958bbb594f8929e2ea
institution Directory Open Access Journal
issn 1210-9126
1805-2789
language ces
last_indexed 2024-03-12T23:29:06Z
publishDate 1994-02-01
publisher Masaryk University, Brno
record_format Article
series Časopis pro Právní Vědu a Praxi
spelling doaj.art-66e45d31a15546958bbb594f8929e2ea2023-07-15T12:44:03ZcesMasaryk University, BrnoČasopis pro Právní Vědu a Praxi1210-91261805-27891994-02-0121Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelstvíJiří Spáčil0Nejvyšší soud ČR, BrnoParlament ČR přijal zákon o státním zastupitelství. Skutečnost, že dojde ke změnám v koncepci prokuratury, byla zjevná již od konce roku 1989 a bylo tedy poměrně dost času na rozvinuti odborné diskuze, založené na hluboké a všestranné analýze. Taková diskuze se však nerozvinula; pokud na dané téma byly publikovány některé práce s protichůdnými názory, neměly povahu vzájemné polemiky. Přesto lze konstatovat, že se vytvořila dvě krajní pojetí koncepce prokuratury. První, které by bylo možno nazvat maximálním, vycházelo z představy o zachování, ba i o rozšíření funkcí stávající prokuratury. Toto pojetí vycházelo především z kruhů bývalé GP ČSFR a z části i z generálních prokuratur republik. Prosadilo se ve Slovenské republice, jejíž právo přejalo dosavadní prokuraturu bez zásadních změn. Na druhé straně stálo pojetí minimální, které požadovalo zřídit státní zastupitelství jako orgán činný pouze v trestním řízeni, a které se promítlo do přijatého zákona. Vyslyšení nedošly názory, které odmítaly jak úsilí o zakonzervování stávajícího stavu, tak i snahu o ideologický přístup k problému projevující se ve snaze zrušit řadu institutů jen proto, že jejich původ leží v letech 1948-1989 (je ovšem zajímavé, že tento přístup se uplatnil pouze ve vztahu k prokuratuře a nezdá se, že by jeho nositelům vadily takové "vymoženosti" 50. let jako bylo zrušení porot a podřízeni vyšetřování ministerstvu vnitra). Podle těchto názorů měla být zkoumána funkčnost jednotlivých institutů a jejich slučitelnost s požadavky právniho státu bez ohledu na dobu jejich vzniku. K takovému výzkumu však nedošlo, patrně i proto, že zákon o státním zastupitelství byl připravován ve značném chvatu. Domníváme se však, že tento chvat nebyl vyvolán objektivní nutností, ale politickým tlakem. V této práci se chceme zamyslet na obecnými rysy a problémy přijaté právní úpravy. Pro úplnost připojujeme i historický přehled vývoje státního zastupitelství a prokuratury na našem území. https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/10397
spellingShingle Jiří Spáčil
Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství
Časopis pro Právní Vědu a Praxi
title Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství
title_full Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství
title_fullStr Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství
title_full_unstemmed Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství
title_short Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství
title_sort poznamky k problematice zakona o statnim zastupitelstvi
url https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/10397
work_keys_str_mv AT jirispacil poznamkykproblematicezakonaostatnimzastupitelstvi