Shodná tvrzení účastníků řízení
Cílem civilního sporného řízení je ochrana soukromých subjektivních práv a zájmů, a to prostřednictvím vydání spravedlivého rozhodnutí ve věci. Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, je třeba náležitě ozřejmit skutkový stav. Skutkový stav zjišťuje soud tak, že vyjde z tvrzení účastníků řízení, jejichž...
Main Author: | |
---|---|
Format: | Article |
Language: | ces |
Published: |
Masaryk University, Brno
2015-11-01
|
Series: | Časopis pro Právní Vědu a Praxi |
Online Access: | https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/5290 |
Summary: | Cílem civilního sporného řízení je ochrana soukromých subjektivních práv a zájmů, a to prostřednictvím vydání spravedlivého rozhodnutí ve věci. Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, je třeba náležitě ozřejmit skutkový stav. Skutkový stav zjišťuje soud tak, že vyjde z tvrzení účastníků řízení, jejichž pravdivost následně ověřuje v procesu dokazování. Nicméně ne všechny skutečnosti je vždy nutné prokazovat. Dokazování nepodléhají například skutečnosti soudu známé ex officio nebo notoriety. Další skupinou tvrzení, která podle § 120 odst. 3 občanského soudního řádu nemusejí podléhat dokazování, jsou shodná tvrzení účastníků řízení, na něž se blíže zaměříme v tomto příspěvku. Konkrétně nás bude zajímat, co se shodnými tvrzeními účastníků myslí, jaké následky v procesu dokazování vyvolávají a nakolik vážou soud a účastníky řízení. Jelikož projednávaná materie má relativně blízko k institutu doznání uplatňovanému například v Rakousku a Německu, tedy v zemích, které jsou našemu civilnímu soudnímu řízení velmi blízké, pokusíme se současnou právní úpravu a s ní související judikaturu porovnat s právní úpravou platnou v těchto zemích. |
---|---|
ISSN: | 1210-9126 1805-2789 |