Historické a ústavní základy akademické samosprávy
Více než pátým rokem probíhá na celostátní úrovni diskuze o nově připravovaném zákoně o vysokých škoách, který má zásadním způsobem změnit fungování těchto institucí v České republice. Úvodní oficiální informaci o podobě nového uspořádání přinesla v roce 2008 Bílá kniha terciárního vzdělávání (dále...
| Main Author: | |
|---|---|
| Format: | Article |
| Language: | ces |
| Published: |
Masaryk University, Brno
2012-05-01
|
| Series: | Časopis pro Právní Vědu a Praxi |
| Online Access: | https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6100 |
| Summary: | Více než pátým rokem probíhá na celostátní úrovni diskuze o nově připravovaném zákoně o vysokých škoách, který má zásadním způsobem změnit fungování těchto institucí v České republice.
Úvodní oficiální informaci o podobě nového uspořádání přinesla v roce 2008 Bílá kniha terciárního vzdělávání (dále jen „Bílá kniha), která v kapitole zabývající se řízením vysokých škol a samosprávou označila za hlavní překážky rozvoje celého systému terciárního vzdělávání mimo jiné tendenci k oddělování pravomoci a odpovědnosti mezi různými úrovněmi řízení a také mezi akademickými senáty a akademickými funkcionáři. Prostředkem k odstranění této nerovnováhy mělo být mimo jiné předefinování působností a pravomocí akademických senátů směřující k jejich omezení za současného posílení kompetencí správních rad. Správní rady se měly stát nástrojem pro monitorování a ovlivňování základních strategických kroků instituce, jejich placení členové měli být odpovědní ministrovi školství. Správní rady se dle Bílé knihy měly podílet i na výběru klíčových osob v managementu vysokých škol, tedy zejména rektorů. Akademickým senátům měla zůstat kompetence přijímat vnitřní předpisy. |
|---|---|
| ISSN: | 1210-9126 1805-2789 |