Theoretical and Methodological Aspects of the Identification and Delimitation of Peripheral Areas
This article focuses on the topic of the polarisation of space. Its objective is to give a basic overview of the theoretical and methodological aspects of research on peripheral areas and to discuss selected aspects. Attention is given to the concept of polarisation of space as a central theoretical...
| Main Authors: | , |
|---|---|
| Format: | Article |
| Language: | English |
| Published: |
Karolinum Press
2016-03-01
|
| Series: | Acta Universitatis Carolinae Geographica |
| Subjects: | |
| Online Access: | http://www.karolinum.cz/doi/10.14712/23361980.2015.41 |
| Summary: | This article focuses on the topic of the polarisation of space. Its objective is to give a basic overview of the theoretical and methodological aspects of research on peripheral areas and to discuss selected aspects. Attention is given to the concept of polarisation of space as a central theoretical point of departure in studying peripheral areas. In the second section, attention is directed at defining the terms marginality/ peripherality and marginal/peripheral areas. The meaning of these terms is understood differently by many authors. As part of the issue of evaluating the polarisation of space, central methodological problems, which can be encountered in specific empirical studies, are discussed.
<b>Teoretické a metodologické aspekty identifikace a vymezení periferních oblastí</b>
Příspěvek je věnován tematice polarizace prostoru. Jeho cílem bylo podat základní přehled teoretických a metodických aspektů výzkumu periferních oblastí a tyto vybrané aspekty diskutovat. Pozornost je věnována konceptu polarizace prostoru jako hlavnímu teoretickému východisku při studiu periferních oblastí. Ve druhé části příspěvku je pak pozornost věnována definování základních pojmů používaných ve studiu periferních oblastí. Diskutováno je rozdílné vnímání pojmů marginalita/perifernost a marginální/ periferní oblast. V rámci problematiky hodnocení polarizace prostoru jsou pak diskutovány hlavní metodologické problémy, se kterými je možné se při konkrétních empirických výzkumech potýkat. Z výše uvedeného je patrné, že existuje řada odlišných teoretických konceptů a přístupů ke studiu a výzkumu periferních oblastí. Z hlediska pojmového nebylo nutné pro účely tohoto příspěvku rozlišovat mezi marginalitou a periferností. Cílem spíše bylo diskutovat pojetí vybraných autorů. Nicméně podle našeho názoru je možné mezi tyto pojmy položit rovnítko a chápat je jako synonyma. Z terminologické hlediska se však spíše přikláníme k pojmům periferie, perifernost resp. periferní oblast. Velkou rozmanitost názorů přinesl přehled definic perifernosti. Přesto jsou některé prvky uvedeným definicím společné. Především jasně převládá ekonomické hledisko. Periferie jsou často chápány jako území ekonomicky málo rozvinutá nacházející se mimo vyspělé regiony. Jedná se o oblasti, které nejsou ekonomicky autonomní, ale závislé právě na těch nejvyspělejších regionech. Dalšími často zmiňovanými prvky jsou faktická odlehlost (vzdálenost) od center osídlení, a to nejen ve smyslu čistě geografickém (dopravní dostupnost – vliv přírodních překážek, nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura), ale také ve smyslu sociálním (sociální exkluze apod.). Důležitou roli také hraje možnost podílet se na politických rozhodnutích, kterou periferie obvykle nemá, nebo ji má jen velmi omezenou. Poměrně hojně se objevuje celá řada rozličných demografických a socioekonomických charakteristik (např. nízká hustota zalidnění, úbytek obyvatelstva, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká vzdělanost atd.). Vesměs útržkovitě se setkáváme s méně tradičními prvky či aspekty socio-kulturního původu jako třeba etnicita, náboženství, ale i regionální identita, které mohou hrát v jistých ohledech důležitou roli. Jsou však velice obtížně postižitelné a kvantifikovatelné. Podle našeho názoru nelze chápat pojem periferie jen v kontextu jednotlivých přístupů, z hlediska kterých lze periferní oblasti definovat. Periferie je totiž specifické území vyznačující se komplexem negativních charakteristik (zejména polohových, demografických, socioekonomických, politických, ale i fyzickogeografických a kulturních). Jedná se o území s nedostatkem integrace do, v daném prostoru a čase, dominujících struktur, procesů a systémů (Schmidt 1998). Diskuse metodologických problémů hodnocení polarizace prostoru ukázala, že použití homogenního souboru indikátorů perifernosti při vymezování periferních oblastí je spíše výjimečné. V rámci statistických hodnocení se převážně jedná o kombinace nejrůznějších „typů“ ukazatelů. Zde opět narážíme na výše uvedený problém relativnosti pojmu perifernost a subjektivního vnímání jeho významu. |
|---|---|
| ISSN: | 0300-5402 2336-1980 |