Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol?
Jednou z klíčových podmínek pro zajištění kvalitní výuky je, aby ve školách působili šťastní a spokojení učitelé. Tato studie si kladla za cíl konceptualizovat základní východiska štěstí a adaptovat zahraniční nástroje, jejichž prostřednictvím je možné konstrukt spolehlivě měřit, pro účely použití...
| Main Author: | |
|---|---|
| Format: | Article |
| Language: | ces |
| Published: |
Charles University, Faculty of Education
2022-06-01
|
| Series: | Pedagogika |
| Subjects: | |
| Online Access: | https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/2065 |
| _version_ | 1811333980713123840 |
|---|---|
| author | Jakub Pivarč |
| author_facet | Jakub Pivarč |
| author_sort | Jakub Pivarč |
| collection | DOAJ |
| description |
Jednou z klíčových podmínek pro zajištění kvalitní výuky je, aby ve školách působili šťastní a spokojení učitelé. Tato studie si kladla za cíl konceptualizovat základní východiska štěstí a adaptovat zahraniční nástroje, jejichž prostřednictvím je možné konstrukt spolehlivě měřit, pro účely použití u učitelů v českém prostředí. Subjektivní míra štěstí byla v této studii zjišťována na dostupném vzorku 604 učitelů základních škol. Těm byla administrována zkrácena osmipoložková verze Oxfordského dotazníku štěstí a čtyřpoložková Škála subjektivního štěstí, a to počátkem roku 2020 (před plošným uzavřením škol z důvodu pandemické situace způsobené virem SARS-CoV-2). Výsledky psychometrických analýz potvrdily pro oba testované nástroje předpokládanou jednofaktorovou strukturu, kriteriální validitu a vysokou vnitřní konzistenci. Víceskupinovou konfirmační faktorovou analýzou bylo také prokázáno, že u obou českých verzí dotazníků bylo dosaženo plné striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů z hlediska stupně, na kterém deklarovali výuku. Dále se ukázalo, že učitelé základních škol dosahovali relativně vysokých hodnot skóru na obou testovaných škálách, přičemž jen nepatrně vyšší míru štěstí deklarovali učitelé z 1. stupně v porovnání se svými kolegy z 2. stupně. Limity studie, podněty pro budoucí výzkumy a další využití testovaných nástrojů, které lze doporučit jak pro výzkumné účely, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi, jsou diskutovány.
|
| first_indexed | 2024-04-13T17:00:50Z |
| format | Article |
| id | doaj.art-f579155cc99148f6ab4a8d99fa827956 |
| institution | Directory Open Access Journal |
| issn | 0031-3815 2336-2189 |
| language | ces |
| last_indexed | 2024-04-13T17:00:50Z |
| publishDate | 2022-06-01 |
| publisher | Charles University, Faculty of Education |
| record_format | Article |
| series | Pedagogika |
| spelling | doaj.art-f579155cc99148f6ab4a8d99fa8279562022-12-22T02:38:41ZcesCharles University, Faculty of EducationPedagogika0031-38152336-21892022-06-01722Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol?Jakub Pivarč0Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Jilská 1, 110 00 Praha 1, Česká republika Jednou z klíčových podmínek pro zajištění kvalitní výuky je, aby ve školách působili šťastní a spokojení učitelé. Tato studie si kladla za cíl konceptualizovat základní východiska štěstí a adaptovat zahraniční nástroje, jejichž prostřednictvím je možné konstrukt spolehlivě měřit, pro účely použití u učitelů v českém prostředí. Subjektivní míra štěstí byla v této studii zjišťována na dostupném vzorku 604 učitelů základních škol. Těm byla administrována zkrácena osmipoložková verze Oxfordského dotazníku štěstí a čtyřpoložková Škála subjektivního štěstí, a to počátkem roku 2020 (před plošným uzavřením škol z důvodu pandemické situace způsobené virem SARS-CoV-2). Výsledky psychometrických analýz potvrdily pro oba testované nástroje předpokládanou jednofaktorovou strukturu, kriteriální validitu a vysokou vnitřní konzistenci. Víceskupinovou konfirmační faktorovou analýzou bylo také prokázáno, že u obou českých verzí dotazníků bylo dosaženo plné striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů z hlediska stupně, na kterém deklarovali výuku. Dále se ukázalo, že učitelé základních škol dosahovali relativně vysokých hodnot skóru na obou testovaných škálách, přičemž jen nepatrně vyšší míru štěstí deklarovali učitelé z 1. stupně v porovnání se svými kolegy z 2. stupně. Limity studie, podněty pro budoucí výzkumy a další využití testovaných nástrojů, které lze doporučit jak pro výzkumné účely, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi, jsou diskutovány. https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/2065učitelé ZŠštěstísubjektivní well-beingOxfordský dotazník štěstí – zkrácená verzeŠkála subjektivního štěstíadaptace |
| spellingShingle | Jakub Pivarč Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol? Pedagogika učitelé ZŠ štěstí subjektivní well-being Oxfordský dotazník štěstí – zkrácená verze Škála subjektivního štěstí adaptace |
| title | Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol? |
| title_full | Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol? |
| title_fullStr | Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol? |
| title_full_unstemmed | Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol? |
| title_short | Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol? |
| title_sort | stesti proc se jim zabyvat a jak ho merit u ucitelu zakladnich skol |
| topic | učitelé ZŠ štěstí subjektivní well-being Oxfordský dotazník štěstí – zkrácená verze Škála subjektivního štěstí adaptace |
| url | https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/2065 |
| work_keys_str_mv | AT jakubpivarc stestiprocsejimzabyvatajakhomerituuciteluzakladnichskol |