Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989

Studie se zabývá vývojem na pedagogických fakultách a na dalších fakultách připravujících učitele po roce 1989. S využitím různých databází (SIMS, MŠMT) analyzuje kvantitativní a strukturální vývoj jejich absolventů v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. První část se věnuje jev...

Full description

Bibliographic Details
Main Authors: Martin Zelenka, Jan Koucký
Format: Article
Language:ces
Published: Czech Pedagogical Society 2023-03-01
Series:Pedagogická Orientace
Subjects:
Online Access:https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33776
_version_ 1797851208282537984
author Martin Zelenka
Jan Koucký
author_facet Martin Zelenka
Jan Koucký
author_sort Martin Zelenka
collection DOAJ
description Studie se zabývá vývojem na pedagogických fakultách a na dalších fakultách připravujících učitele po roce 1989. S využitím různých databází (SIMS, MŠMT) analyzuje kvantitativní a strukturální vývoj jejich absolventů v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. První část se věnuje jevu regionalizace vysokého školství, která vedla k oslabení pozic regionálních pedagogických fakult v podobě odštěpování celých kateder a odlivu kvalitních odborníků, studentů, absolventů a s tím spoje­ných zdrojů. Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace odehrávající se zároveň v době vrcholící masifikace českého vysokého školství. Tato masifikace měla za důsledek výrazný nárůst počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl relativně mírnější v případě absolventů učitelských oborů a tím pádem došlo i jen k malému růstu počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia vedla ke vzniku skupiny absolventů, kteří svým bakalářským studiem aspirovali na získání učitelské kvalifikace, avšak potřebné učitelské navazující magisterské studium už nedokončili. Výrazné slábnutí populačních ročníků pak v posledních letech vedlo k poměrně výraznému poklesu lidí získávajících učitelskou kvalifikaci, a to nejen díky absolvování vysokoškolského studia, ale i díky absolvování DPS. Třetí část se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům povinnost alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium do deseti let. V důsledku toho došlo k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia v pedagogických oborech.
first_indexed 2024-04-09T19:13:06Z
format Article
id doaj.art-f882f63a66bf499899e26ee84cb43c45
institution Directory Open Access Journal
issn 1211-4669
1805-9511
language ces
last_indexed 2024-04-09T19:13:06Z
publishDate 2023-03-01
publisher Czech Pedagogical Society
record_format Article
series Pedagogická Orientace
spelling doaj.art-f882f63a66bf499899e26ee84cb43c452023-04-06T12:22:31ZcesCzech Pedagogical SocietyPedagogická Orientace1211-46691805-95112023-03-0133110.5817/PedOr2023-1-87Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989Martin ZelenkaJan Koucký Studie se zabývá vývojem na pedagogických fakultách a na dalších fakultách připravujících učitele po roce 1989. S využitím různých databází (SIMS, MŠMT) analyzuje kvantitativní a strukturální vývoj jejich absolventů v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. První část se věnuje jevu regionalizace vysokého školství, která vedla k oslabení pozic regionálních pedagogických fakult v podobě odštěpování celých kateder a odlivu kvalitních odborníků, studentů, absolventů a s tím spoje­ných zdrojů. Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace odehrávající se zároveň v době vrcholící masifikace českého vysokého školství. Tato masifikace měla za důsledek výrazný nárůst počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl relativně mírnější v případě absolventů učitelských oborů a tím pádem došlo i jen k malému růstu počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia vedla ke vzniku skupiny absolventů, kteří svým bakalářským studiem aspirovali na získání učitelské kvalifikace, avšak potřebné učitelské navazující magisterské studium už nedokončili. Výrazné slábnutí populačních ročníků pak v posledních letech vedlo k poměrně výraznému poklesu lidí získávajících učitelskou kvalifikaci, a to nejen díky absolvování vysokoškolského studia, ale i díky absolvování DPS. Třetí část se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům povinnost alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium do deseti let. V důsledku toho došlo k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia v pedagogických oborech. https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33776absolventi pedagogických oborů, učitelé, regionalizace vysokého školství, strukturované studium, masifikace vysokého školství, zákon o pedagogických pracovnících
spellingShingle Martin Zelenka
Jan Koucký
Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989
Pedagogická Orientace
absolventi pedagogických oborů, učitelé, regionalizace vysokého školství, strukturované studium, masifikace vysokého školství, zákon o pedagogických pracovnících
title Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989
title_full Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989
title_fullStr Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989
title_full_unstemmed Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989
title_short Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989
title_sort tri vyzvy vysokoskolske priprave ucitelu po roce 1989
topic absolventi pedagogických oborů, učitelé, regionalizace vysokého školství, strukturované studium, masifikace vysokého školství, zákon o pedagogických pracovnících
url https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33776
work_keys_str_mv AT martinzelenka trivyzvyvysokoskolskepripraveuciteluporoce1989
AT jankoucky trivyzvyvysokoskolskepripraveuciteluporoce1989